Pokud zaměstnanec způsobí zaměstnavateli škodu, neznamená to automaticky, že má povinnost ji celou uhradit. Co všechno se považuje za škodu vzniklou při plnění pracovních úkolů? Kdy se uplatní limitace náhrady škody a kdy neplatí žádné omezení? A proč je důležité uzavřít dohodu o hmotné odpovědnosti?
Víte, jak postupovat v případě škody způsobené zaměstnanci? I zaměstnavatel samozřejmě musí nést odpovědnost. Kdy a v jaké výši musí zaměstnavatel uhradit zaměstnanci škodu? Kdy je jeho odpovědnost naopak vyloučena? A v čem spočívá úskalí pojmů „věci obvykle nošené do práce“ a „obvyklé místo k odložení“?
I personalisté jsou, stejně jako jiní zaměstnanci, odpovědní za škodu, kterou zaměstnavateli svým jednáním způsobí. Které případy zanedbání pracovních povinností hrozí u personalistů? Jak je to s výší náhrady škody? A jaká opatření pomohou předejít soudním sporům při vymáhání odpovědnosti?
Nezřídka může dojít k situaci, kdy zaměstnanec způsobí při výkonu práce újmu třetí osobě. Kdo v takovém případě hradí poškozenému škodu? Hraje roli, zda zaměstnanec postupoval přesně podle pokynů svého zaměstnavatele? A jak je to v případě, že je poškozenou osobou spotřebitel?
